Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Facebook a podobní ve spáru tajných služeb

socialTen hlavní důvod, proč se zdaleka vyhýbám „až moc sociálním službám“, jako je Facebook, je nepřiznané, ale jasné sdílení uživatelských dat třetím stranám. Určitě si nikdo nemyslí, že jeho data a zápisky zůstávají v intimitě serverů hostitelů. Naopak, nejen statistické a demografické údaje, ale i celý obsah je ochotně sdílen se třetími stranami. A to nejen s obchodníky a výrobci, zásobujícími síť nabídkovými spamy, ale i s vládami a tajnými službami většiny států.

Však si asi vzpomenete na nedávnou konferenci WCIT-12, kde hlavně Rusko a Čína chtěly poměrně zásadním způsobem rozhodovat o zatím svobodném internetu. Bylo to na základě jejich špionáže i po sociálních sítích, kde se jim nemusí líbit, co si o nich lidé myslí a povídají. Různé vlády a tajné služby již dávno vybírají a filtrují pro ně zajímavý obsah internetu, sociální sítě nevyjímaje. Však ta miliarda lidí na Facebooku je velkým lákadlem, jak docela snadno zjistit různé informace o různých skupinách lidí.

Samozřejmě, že fakt, že si kamarádka nalakovala nehty novým lakem, nebo že je učení velká nuda nikoho nezajímá, a to zřejmě ani vaše přátele, ale pokud už někdo vyjadřuje třebas jistý politický nesouhlas, už to může být zachyceno a sledováno. Jenže jak to ohromné množství informací smysluplně a hlavně rychle protřídit? Tak např. americká CIA je známa tím, že přes svoji investiční společnost In-Q-Tel, založenou pro podporu nových a pro špionáž zajímavých IT produktů, zainvestovala do firmy Palantir Technologies, která právě takový sofistikovaný systém pro sběr a třídění ohromného množství dat vyrábí.

Jejím produktem může nějaká vláda docela snadno na internetu stopovat jí nepohodlné organizace a hnutí. Přitom si většina uživatelů Facebooku mylně myslí, že jedinou temnou stránkou služby je personifikovaná reklama a statistické výstupy. Jenže to je omyl, protože podobně se tato data sdílí vládním organizacím, které v mnoha případech různé sociální sítě spoluvlastní, či spolufinancují. Např. jedním z velkých investorů Facebooku je spol. Greylock Partners. Ti mají pod palcem dále třeba Instagram, LinkedIn a DropBox. Greylock totiž zaměstnává pracovníky napojené na americké ministerstvo obrany.

Spojení je pak nabíledni. Tyto struktury mají ale také veskrze jasný pozitivní efekt na rozvoj internetových technologií. Tak třeba taková užitečná služba Google Earth. Tu původně vymyslela a vyvinula firma Keyhole (zajímavý to název, že?), jež byla ještě před převzetím Googlem refinancována právě In-Q-Telem, potažmo CIA, protože takové IT produkty jsou pro tajnou službu velmi zajímavé. Však prapůvodce internetu vyrostl v dílnách americké vojenské agentury DARPA, takže spojení obranných či vojenských složek s veřejným internetem není vlastně nic nového ani překvapivého.

secretservicebox

Ostatně když Google od CIA Keyhole koupil, vyplatil státní agenturu rovnou svými akciemi, takže tak vláda USA mohla lépe cílit další projekty Googlu i podle svých národních a vojenských zájmů. Podobně i Facebook má své investory v řadách firem či lidí napojených na tajné služby. Co už je ale více alarmující, je provázání tajných služeb s finančními technologiemi, jako je např. PayPal. Ostatně jistí lidé sedí rovnou na více židlích jak v PayPalu, tak i ve Facebooku, přitom mají prsty ve vývoji filtrovacích software (Palantir), čímž se zase dostáváme oklikou zpět k tajným službám, které stojí v pozadí.

Hlavně v poslední době takto posilují i další hlavně evropské mocnosti, protože už nechtějí být překvapovány důležitými událostmi, jako byla např. arabská revoluce. Ta se dala pomocí šmírování sociálních sítí předpokládat a velmi dobře monitorovat. Všichni si už zvykli, že vládní orgány mají poměrně čistý přístup k informacím od internetových providerů, oficiálně pro potírání pirátství. V Německu šli v tomto ještě dál, takže každý větší poskytovatel tam musí za zákona zřídit zabezpečenou monitorovací stanici, která má přístup k veškerým datům, včetně jmen uživatelů a jejich aktivity na internetu.

V praxi to prý vypadá tak, že v datových centrech a serverovnách je uzamčená plechová budka, do které má klíč pověřený pracovník tajných služeb. A ten občas inkognito do budky vleze, stáhne si co potřebuje a zase v klidu odejde s citlivými daty, která se pak dále vyhodnocují. Demokratické země na to jdou docela přímo. Prostě buď chytře investují a lezou do různých zajímavých projektů, které mají vládní či vojenské využití, nebo na sledovačku prostě odklepnou vyhlášku, třeba prezentovanou jako další stupeň boje proti pirátům či hájením národní bezpečnosti.

Jenže diktatury a komunistické či represivní režimy, mezi nimiž hrají prim Rusko a Čína, mají ještě vyšší cíl. Chtějí celý internet pod vládním dohledem a státní cenzurou, jak ostatně vyplynulo z té zmíněné konference WCIT-12. Nyní, dá se říci, svobodně spravuje a řídí internet neziskové sdružení ICANN. Jenže nedemokratické země chtějí tuto funkci předat mezinárodní telekomunikační unii ITU, kterou de facto řídí právě vládní špičky skrze zastřešující OSN.

Pokud by k tomu došlo, tak by např. o přidělování IP adres či doménách nejvyššího řádu rozhodovaly přímo státy, čímž by tyto mohly přímo kontrolovat jak datové uzly, tak i poskytovatele a třeba i školní a vědecké sítě. Naštěstí ale ke schválení na konferenci nedošlo a tak je takovéto nebezpečí nesvobodného internetu zatím zažehnáno. Ostatně internet považuji za nejlepší vynález moderního lidstva a jeho podřízení přímo vládním strukturám, ať už demokratickým či ne, by nic dobrého nepřineslo. Nicméně reálně hrozí v rámci jednotlivých států podobná represálie, jako už léta praktikuje totalitní Čína. No, snad se toho u nás nedočkáme.

Zdroje: internet/stránky zmíněných organizací/magazín Chip

Napsat komentář

Komentáře s odkazy kvůli ochraně proti spamu mohou vyžadovat schválení.