Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Recenze Forza Motorsport 7 – připravena na budoucnost

Jestli je v závodních hrách někdo produktivní, je to především Microsoft a jeho studia. Od roku 2011, kdy vyšla poslední Forza Motorsport 4 pro Xbox 360, produkuje pravidelně každý rok jeden titul, kdy liché sezóny patří motorsportu a ty sudé horizonu. 2017 je lichý rok a proto je na řadě opět Forza Motorsport. Čerstvá sedmička se zaměřuje především na technická vylepšení, protože po stránce obsahové je to prakticky převlečená šestka, z jejíhož enginu ForzaTech 6 ostatně nový díl velmi široce vychází.

Potrava pro škorpióna

Forza Motorsport 7 má být hlavně výkladní skříní nového Xboxu One X (dřívější projekt Scorpio), k němuž většina úprav směřovala. Jako první konzolová Forza podporuje zobrazení až v UHD 4K rozlišení, technologii HDR, plus snímkování v šedesátkovém taktu. A to při maximu 24 automobilů v jednom závodě, což je stejné číslo jako minule. Právě v testovací 4K mule ze šestky (Apex) si tvůrci z Turn 10 ověřovali hardware nového xboxu, přičemž není pochyb, že ve 4K bude nová forza nádherná, protože už dnes na Xboxu One S ve spojení se 4K televizí vypadá výtečně.

Grafický progres je, při porovnání s předchůdcem ve stejném FHD rozlišení, ale spíše střídmý, protože stejný okruh vypadá velmi podobně. Tvůrci si totiž, jak je dnes bohužel obvyklé, pořádně usnadnili práci a prostě jen znovu oprášili prakticky všechny tratě ze šestého titulu, takže drtivá většina lokací se již poněkolikáté až nezdravě opakuje. Zbrusu nová je pouze z dema známá pouštní Dubaj a americká Virginie, pročež trojice tratí se navrací ze čtyřky: fantasy okruh Maple Valley, Mugello a Suzuka. Celkově má nová sedmička 32 unikátních tratí ve 122 variantách, přičemž minulá hra má 28/102.

Pokud jste dojeli Forzu 6, tak si znovu zopáknete naprosto identické silnice. Navíc se v lokacích hraje na silnou zámořskou strunu, protože skoro třetinu zabírají americké okruhy. Všechna místa jsou výhradně současná a silniční, takže historické výlety a terénní povrchy, jaké má Project CARS 2, tu nenajdete. Což je škoda, protože se kolikrát posadíte i do zajímavých terénních vozidel, kdy část vozového parku zabírají nejen offroad speciály ze sousední série Horizon, ale také rallye a rallycross vozy a čtyřkolky Polaris, s nimiž je jízda fakt hodně zábavná. Jenže na asfaltu jejich potenciál zůstává nenaplněn, protože drtit vysokou buginku z horizonu na barcelonském asfaltu není nic extra. Velká škoda, protože Project CARS 2 ukázal, že terénní závody ty silniční mohou opravdu skvěle doplňovat.

 

 

Poprvé dynamické počasí

Tím, co by vás mohlo na stále stejných tratích občerstvit, je inovované počasí. Forza má nyní 3 volitelné sloty pro celkových 16 typů počasí na jízdu, od silného sluníčka přes mlhu až po drtivý liják. Čtvero ročních dob a konkrétní nastavení času a data z Project CARS 2 tu samozřejmě nenajdete, nicméně dynamické počasí a denní doba v sedmé Forze vypadá alespoň na konzoli ještě lépe než ve zmíněném konkurentovi. Však si můžete deštivý Nürburgring GP sami zajet v demoverzi, přičemž svůj kochací pohled zaměřte hlavně na nové, podmanivé světelné efekty. Osvětlení kolem trati je v oparu kapek nádherné a všimněte si toho zářícího bodu daleko za okruhem, což je městečko Weisemscheid, v noci světélkující jako polské skleníky nad Libercem.

Jestli lokace za slunného dne vypadají podobně jako v minulých dvou dílech, za úsvitu, západu, v noci a při nepřízni počasí dostanou okruhy rázem naprosto jiný a unikátní nádech. Oblohu, která se s utíkajícím časem krásně dynamicky přebarvuje, tvoří nové panoramatické snímky v extrémním rozlišení, pořízené přímo v příslušných místech, jež animuje „nebeská“ technologie z Forzy Horizon 3. Překrásně provedený prach, přízemní mlha, déšť a kapky podle mého názoru veškerou konzolovou konkurenci deklasují. Volitelné počasí nebo denní doba ovšem zdaleka neplatí pro všechny tratě, ale jen pro polovinu, přičemž počasí a různou dobu má jen 6 z nich. Nadto ani nejde navolit noční déšť, pouze separé liják, den či noc. Navíc se lokace v průměru dlouho nahrávají. Obyčejně kolem jedné minuty.

Arkádová náplň

S posledními díly na Xbox One pozoruji, že se z forzy pomalu vytrácí realistické prvky směrem k pouťovější prezentaci. A sedmička je toho dalším důkazem. I nadále série nezná žádné volné tréninky (testovací jízdy tu jsou), kvalifikace, zaváděcí a konečná kolečka, ani vlajkové signály maršálků, pročež neexistující penalizace jsou spíše úlevou. Jenže mi letos přijde, že naprostou většinu závodů tady sestavoval naprostý analfabet motorsportu.

Kariéra pod novým jménem Forza Driver’s Cup ukrývá obrovskou porci 77 turnajů se 400 jednotlivými podniky, rozdělenou do 6 postupně odemykaných balíků. Což je oproti svázanému postupu ze šestky vítaná změna, protože již od úplného startu máte na výběr z více podniků. To je všechno fajn, ale v drtivé většině jsou to naprosto nesmyslné a vyfantazírované jízdy, které mezi nasazenými auty a místy nedávají žádné souvislosti.

 

 

Pokud si chcete jen dobře zajezdit a skutečné disciplíny či historie motorsportu jsou vám šumák, tak prosím, asi vám to vadit nebude. Jenže jestli máte rádi jízdy na špetce realismu či historie, tak budete možná zklamaní. Kupř. dostanete zapůjčenou klasickou formuli 1 1967 od Brabhamu, přičemž vás hra přenese na okruh Mugello, který v době, kdy tento monopost jezdil, ještě ani nestál… Takový Silverstone by se k ní hodil lépe, ne? Všechny forzy vždy měly kariéru snad až moc přefouknutou, plnou stereotypních jízd na stejných tratích, takže ani novinka není žádnou výjimkou. Na dokončení šestého balíku Forza Driver’s Cupu si totiž připravte opět minimálně 40 až 50 hodin, navíc si už nemůžete ulevit najmutím počítačového jezdce.

Přijde mi, že tvůrci hodili do osudí auta, k tomu okruhy, a co z košíku náhodně vypadlo, to dali k sobě jako jeden podnik. Takže tu nejsou žádné skutečné závodní série, snad kromě Formule E, nýbrž plejáda generických jízd, věnovaných sedanům, gétéčkům, monopostům, slabším hatchbackům, silnějším hatchbackům, nejsilnějším hatchbackům atd. Jaký to rozdíl např. od rozmanité kariéry v posledním Gran Turismu 6, které vám neustále servíruje skvělé nápady jako jízdu po Měsíci, Festival rychlosti v Goodwoodu, průřez kariérou Ayrtona Senny, rychlé koncepty Red Bull X atd. Oproti tomu je Driver’s Cup takový suchý, nezáživný a zcela bez emocí vonících benzínem. To je sice tradiční vlastnost obří kariéry forz, která by se dala pochopit, ale spíše mne zaráží takové blbosti, jako závod okruhových tahačů na nočních tratích, přičemž tyto trucky přece ani žádná světla nemají! Hra jim na vozovce uměle generuje světelné kužely, i když na kapotách vpředu vůbec nic nesvítí…

Hra si, na rozdíl od precizního Project CARS 2, na nějakou autenticitu vůbec nehraje, však má část aut spíše nereálné jízdní vlastnosti (kupř. zběsile smykující formule E). Přitom vozový park letošní konkurenci drtivě překonává, takže si z obrovské nabídky vybere určitě každý. Proklamace o 700 vozidlech již od začátku vskutku nelhaly. Gran Turismo Sport s mrzkými 150 auty, ani druhý Project CARS s necelou dvoustovkou absolutně nestačí. Samozřejmě je v tom malý podvůdek, protože do celkového počtu musíme započítat i samostatnou kolonku tzv. Kolekce aut, v níž je 120 veskrze stejných vozů jako v obchodu, nyní jen speciálně vyjmutých pro zvláštní nákupy, jež vám zvýší zkušenostní bodíky v rámci nového sběratelského ratingu.

Zkušenostní body pro odemykání nových závodů (i lepších aut) si totiž nejen vyjezdíte, ale také navýšíte rozšiřováním sbírky. Ve stručnosti, čím více vlastníte unikátních automobilů, tím dříve si pro nákup odemknete dražší, silnější a legendárnější kousky. Opravdu jednotlivých vozů má hra v garáži o něco méně, přesně 572. Ale musím tvůrce pochválit, že se vozy až na pár výjimek opravdu neopakují a navíc si všechny prohlédnete v galerii Forzavista, kdy jim otevřete kapoty, dveře, obejdete ze všech stran či nastartujete motor. Přitom auta jsou i na tratích velmi detailní, mají plnohodnotný interiér a dokonce nový pohled z interiéru těsně za čelním sklem. Zvukové stopy motorů pak tvůrci použili vesměs z minulých dvou her.

 

 

Více smyků

Schválně jsem si vzal různé vozy z minulých dílů (většina je znovu převzata z pátého a šestého) a zajel si s nimi bez asistencí tentýž okruh ve Forze 6 a 7. Sedma má úmyslně drobně náročnější jízdní model, který byl upraven tak, abyste prý mezi sebou dokázali odlišit automobily ze 67 tříd… Oproti šestce je tak ten samý tovární vůz bez úprav a na stejných gumách více nedotáčivý, ochotněji jde do smyku a dříve dosahuje limitu adheze.

Model pneumatik, který již několik let vzniká ve spolupráci s Pirelli, byl také drobně upraven ve jménu vyšší náročnosti, takže i zahřáté obutí má drobně sníženou přilnavost než v minulých dílech, což lze vypozorovat z podrobné telemetrie. Jakoby se Forza 7 chtěla trochu vyrovnat obtížnějšímu Project CARS 2, nicméně sedmička má v tomto podstatně kontaktnější ovládání nejen na volantu (podpora 30 periferií na PC i Xboxu), ale hlavně s X1 joypady (pro které je hra ostatně speciálně navržena), kdy se s ovladači automobily i bez asistencí nejen přesněji vodí, ale mají i lepší odezvu a výborné vibrace.

Rozmanitost na roštu

Díky obrovitánské garáži má hra pro každou disciplínu rychlého závodu, multiplayeru (max. 24 jezdců) i kariéry slušný počet modelů, ať už si vyberete monoposty, offroady, rallye vozy, sportovní automobily GT, sportovní prototypy, tahače, čtyřkolky nebo siluety NASCAR. V kariéře se jezdí jak jednorázovky, tak i turnaje od 4 podniků výše, přičemž si musíte vybrat ze tří pevně předvolených vzdáleností (typicky 4/7/20 kol na závod), případně vás hra potrápí i vytrvalostními jízdami na více než 20 okruhů. V takových případech už musíte zajíždět do boxů, pokud si navolíte fungující opotřebování pneumatik, ovšem provedení pit stopů je prachmizerné.

Nejsou tu žádní animovaní mechanici, nýbrž boxová ulička je stále poloprázdná a když do ní vjedete, řízení převezme automat, načež přes celou obrazovku uzříte ceduli s odpočtem do výjezdu a vzdáleností do konce připojovacího pruhu. Oproti Project CARS 2 a F1 2017 jsou pit stopy opravdu velká bída. Ani závodní maniaci, kteří se mučí virtuálními maratony na celý reálný den ježdění ve stylu 24 hodin Le Mans, tu pochopení pro svoje hobby nenajdou. Max. délka závodu je „pouze“ 50 kol a čas nejvíce 4 hodiny, což ale většině bude stačit. Generické závodní série v kariéře se hra snaží opepřit náhodně vypisovanými závody za rozdílného počasí a denní doby, včetně statického i letmého startu, sprintů ve stylu dragsterů, naopak dlouhých maratonů, driftů či různých skopičin z Top Gear pořadů, pročež ani jejich letiště v Dunsfoldu tu nemůže chybět.

 

 

I umělí jsou jako živí

Umělí soupeři se opět rekrutují z algoritmu živých jezdců v rámci technologie Drivatar, což znamená jejich obecně vyšší agresivitu, jež ale nejde nijak přizpůsobit. AI jezdci zásadně moc nepouštějí, rádi pošťuchují a celkově nejezdí nijak čistě. Pokud jim přepínačem ještě více popustíte uzdu, tak do vás cíleně bourají a mnohdy až nesmyslně blokují, tudíž to tu mají vyznavači gentlemanské jízdy dost těžké. Uměle-živí piloti si kolikrát omlátí auto o mantinely sami jen tak, či se dokonce ani netrefí do boxové uličky, případně vás do ní silně natlačí. O svodidla a bariéry se raději neopírejte, protože vás většinou naprosto nerealisticky otočí do protisměru…

Kolize jsou v tradici série veskrze kosmetické (automobilky si je nepřejí) a i totální náraz v hrůzném pazvuku vám jen střídmě poškrábe kastli, nicméně alespoň jej citelně poznáte na jízdních vlastnostech. Škoda, že v Turn 10 ještě nepřistoupili na trend nastavení AI skrze plynulého jezdce. Obtížnost tak má opět jen 8 stupínků, v kariéře nelze závody restartovat (jen přetáčet) a sedmička ani nereflektuje vaše postavení na roštu podle minulých závodů. I když podnik vyhrajete, stejně startujete z hloubi pole. A pokud si chcete zajezdit ve splitscreenu, hra vám žádné AI jezdce na doplnění bohužel nedodá, takže jezdíte jen sami ve dvou.

Pro manekýny i fotografy

Je stále mnoho věcí, které by se daly vylepšit, ale jedno se sedmičce znovu nedá upřít. Rozsah té omáčky kolem mimo jízdu je obrovský a i bez již tak rozsáhlé kariéry ve hře smysluplně a zábavně utratíte dlouhé desítky hodin, ani nevíte jak! Drobnou novinkou jsou módní řidičské soupravy helmy s HANSem a kombinézou, do nichž můžete svého jezdce převlékat, aby ladil s designem vozu, jež je samozřejmě také plně editovatelný s možností stahování i sdílení.

Forzathon nabízí známé pravidelně obměňované online výzvy, časovky proti Rivalům již před vydáním obsahovaly 21 různých jízd v 6 typech, nechybí ani online ligy a závody si opět zpestříte nasazením až tří modů, za jejichž splnění obdržíte více zkušeností či kreditů na nákupy. Už jen telegraficky zmíním obvyklé funkce typu fotografického režimu se sdílením snímků i videí, aukční dům, tuning a upgrade novými díly, stahování stínových vozů a opakovaček živých hráčů či pravidelné, žel většinou placené DLC přídavky s novými vozy každý měsíc.

Je tak na každém, co mu více vyhovuje. Vyšší náročnost, větší pečlivost a citelný příklon k realismu v podání Project CARS 2, nebo raději bezstarostné a pohodlnější arkádovější závodění ve Forze Motorsport 7? Já bych dal asi raději přednost konkurenční hře z Albionu, ale určit jednoznačného vítěze prakticky nejde, protože každý z těchto rivalů jde na virtuální závodění zcela jinak a každý je v něčem lepší než jeho konkurent.

 

Hodnocení GamesBlogu: 8/10

 

 

 

 

Napsat komentář

Komentáře s odkazy kvůli ochraně proti spamu mohou vyžadovat schválení.