Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

runawaylogo Sem tam občas si střihnu nějakou tu klikací adventuru, protože takové bývají hodně zaměřené na pořádný příběh a to já rád. Přesně takovým počinem je i starší dobrodružství Runaway: A Road Adventure, jemuž dobrý a zajímavý příběh rozhodně nechybí. Ocenil jsem i opravdu nádhernou kreslenou grafiku a celkem roztomilé komiksové vzezření, které mi připomnělo také jednu starší klasiku, byť řádně temnější: Fear Effect. Runaway bych zařadil mezi ty rozsáhlejší hry, neboť obsahuje více než 100 obrazovek, na scéně se objeví přes 30 postav a hraní doprovází příjemná hudba s 24 skladbami. Prostě další veskrze příjemná a barevná hra na dlouhá odpoledne a večery. Jenže! Jenže jsem v ní našel plno adventurních klišé.

Plno mrzutostí bohužel vyplývá z nepovedeného českého překladu. I proto tady vytahuji na světlo boží starou hru z roku 2002, která poslouží jako dobrý příklad. Už jen nutnost smíchání vody s benzínem působí ve hře dost podivně, ale prý je to špatným překladem. Do stejné kolonky bych ještě vytáhl třeba sekyrku, kterou je ve skutečnosti dýmka – tedy pokud já ještě dobře vidím. Moc dobře zvládnutý není  ani sběr a průzkum prostředí, protože předměty jsou veskrze maličké a špatně viditelné. Navíc chybí tradiční to pomůcka v podobě pořádného zvýraznění důležitých předmětů na obrazovce. Už si také nepamatuji, kdy jsem musel všechna zákoutí, skříně a rohy prozkoumávat dvakrát až třikrát, protože mi hlavní hrdina stále tvrdil, že tam nic není a ono později bylo.

 

runawayscreen

 

Hrozně mne drtil i neskutečně pomalý a rozevlátý dabing, jenž měl asi za úlohu, společně s nemožností běhat, prodloužit již tak docela dlouhou herní dobu. Naštěstí šlo z obrazovky rychle utéci dvojklikem, jinak bych hru asi naštvaně odložil. Třeba čtyřnásobné pendlování mezi obrazovkami ve chvíli, kdy jsem měl za úkol dojít čtyřikrát pro vodu na to samé místo, mě dostávalo do mdlob. Mnohdy nelogické kombinace jsou vlastně už známou úchylkou, proto se typickému zástupci Monkey Islandu a podobným úchylnostem vyhýbám jako čert kříži a dávám když tak přednost “dospělejším” titulům typu NI.BI.RU – Posel bohů.

Runaway jsem nedávno tak dohrál spíše pro další křížek, než že by mne putování hlavně ke konci nějak hodně bavilo a jsem rád, že už je za mnou. Ostatně, když už jen překlad nabídne takové perly, jako “…schopnosti mi umožnili”, tak vám to rázem sebere vítr z plachet. Přitom Runaway patří jistě mezi ty úspěšné adventury, protože posléze dostala ještě další dva díly. Ještě dnes se všechny díly Runaway dostanou v pohodě jak z obchodů v krabicicích za pár stovek či na Steamu za 10 euro.