Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Stuntman: Ignition – dohráno

I když jsem původně kvůli velice rozporuplnému prvnímu dílu k novému Stuntmanovi přistupoval s rozpaky, po dohrání jsem byl naštěstí již docela spokojený. Sice je to opět v některých úrovních mnohočetná opakovačka, ale Ignititon již není tolik frustrující jako předchůdce, přičemž skýtá daleko více náplně i zábavy.

Pro svůj minitest vás odkážu na games.tiscali.cz, nyní bych ještě doplnil něco svých postřehů. Předně, tedy pokud to s volantem trošku umíte, je Stuntman docela krátký. Já jsem těch šest filmů po šesti snímcích (dohromady 36 úrovní) dojel asi za tři odpoledne, přičemž část z toho je několik desítek opakování těžších pasáží. Navíc si ale můžete projet několik velice krátkých reklam, tucet nezávislých jízd „jen tak“ a samozřejmě poměrně pěkný multiplayer až pro kvarteto účastníků.

V jeho rámci jsem si nejvíce oblíbil klasické závody v hodně členitých arénách, kde nevyhrává ten kdo dojede jako první, nýbrž ten, který bez jakéhokoli omezení nasbírá nejvíce trikových bodů za skoky, smyky, jízdu po dvou kolech, těsné průjezdy, atd. Nechybí samosebou ani editor vlastních arén, ale ten mě ani u předchůdce moc nebavil. Normálně v každé jízdě singleplayerové kampaně máte k dobru pět nedokončených triků a kousků, přičemž speciální lehký režim ještě pár hvězdiček nastaví.

To je sice hezké, že můžete v jízdě pokazit tolik kousků, ale v některých úrovních nemáte ani tak problém vystřihnout požadovaný trik, ale daleko prozaičtěji se vůbec vejít do jízdní linky, abyste např. s autem nespadli ze silnice. To je hodně patrné v jedné z misí v rámci filmu ála James Bond „Never Kill Me Again“, kdy máte za úkol přeskočit zeď vojenské základny, několikrát aktivovat nitro a ještě kličkovat mezi padajícími kusy skály.

Problém je v tom, že po zapnutí nitra za prvé nevidíte vůbec dopředu mezi soutěsku, protože je v ní plno kouře z bortící se skály a za druhé ani nevíte jak máte auto přesně nasměrovat. Dopředu totiž není moc vidět, ale hlavně auto se řítí opravdu extrémně rychle, takže máte na rozhodování zlomky vteřiny. Jakékoliv otření o skálu způsobí okamžitý zával a restart celé úrovně od začátku. A podobných momentů, které záleží spíše na štěstí, než postřehu a schopnostech je ve hře více, což jí znovu možná zbytečně degraduje.

Však také jsem měl dost často problémy vůbec najít parťáky do multiplayeru. Většinou jsme jezdili jen dva. Je také mrzuté, že jsou méně šikovní hráči diskriminováni systémem odemykání nových úrovní. Ono totiž nestačí jen zajet všechny filmy alespoň na jednu hvězdičku (bezchybný výkon je oceněn pěti hvězdami). Potom máte totiž stále hodnocení menší, než je potřebné pro odemčení dalšího filmu, takže musíte stejně pilovat svou jízdu tak dlouho, až obdržíte více hvězdiček než jen jednu, nebo dvě.

Když totiž zajedete všech pět prvních filmů na jednu dvě hvězdy, což je v některých pasážích také těžká záležitost, stejně se vám poslední nezpřístupní, protože máte stále nízký rating. Musíte tudíž až do zemdlení stále opakovat všechny jízdy, kde máte nejméně hvězdiček, protože jinak hru prostě nedokončíte. Nicméně na druhou stranu ze hry čiší daleko větší péče, než byla věnována prvnímu dílu.

Ať už je to pěkná a velice živá grafika a nebo hodně rozmanité filmy různých žánrů, po technické stránce se Stuntman povedl určitě výborně. Blahořečím velmi rychlý restart, kdy se každá jízda nemusí zdlouhavě znovu nahrávat do paměti a vy tak za okamžik ihned stojíte znovu na startu. Nový Stuntman je tak daleko povedenějším titulem, než jeho starší bratříček, ale nic to nemění na skutečnosti, že je to jen pro velmi trpělivé hráče, co jim nevadí jezdit stejnou pasáž třeba dvacetkrát za sebou.

Oficiální www stránka hry je zde.

Napsat komentář

Komentáře s odkazy kvůli ochraně proti spamu mohou vyžadovat schválení.