Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Záludnosti a ctnosti For Honor

Od úterka je na trhu pro PC, PS4 a X1 úplně nová značka Ubisoftu, bojová hra For Honor. Informací o tomto titulu je stále jako šafránu a tak vás možná budou zajímat důležité informace na následujících řádcích, podle kterých si lépe objasníte, jestli si For Honor koupit, či nikoli. Tou nejzásadnější informací je nutnost trvalého a kvalitního internetového připojení na všech platformách! Z mého pohledu je to úplně zbytečné, ale hra bez připojení k internetu nejde vůbec spustit a i při hraní se v případě výpadku okamžitě přeruší. I kvůli tomu je spouštění hry dost pomalé, protože to chvíli trvá, než se hra sesynchronizuje se servery Ubisoftu. Každopádně je to naprosto zbytečný požadavek, protože část pro jednoho hráče nějaký internet vůbec nepotřebuje, pokud tedy nehrajete v kooperaci ve dvojici, což je také možné.

Nutnost být neustále online je zřejmě jedno z protipirátských opatření, protože jinak by For Honor mohla v klídku fungovat např. jako hry ze série Forza, jež se umí přizpůsobit jak offline, tak i online hraní. Já sám na PS4 verzi naštěstí žádné problémy s vypadávajícími servery zatím nemám, ale mnoho hráčů už nadává na typický neduh online her, který se dal očekávat. Hra zahlásí problém s internetem a okamžitě se přeruší samozřejmě jako naschvál v rozehrané bojové partii, která tak jde do kopru. Ostatně několika zahraničním recenzentům se to stalo rovnou několikrát, typicky v posledním nejdůležitějším kole, kdy hráč vedl 2:1 na zápasy a mohl šermířské klání rozhodnout. Takže pokud nemáte konzoli či počítač připojené k internetu, na For Honor zapomeňte. Stejně tak, když máte velmi nekvalitní připojení.

Je ale absurdní, že u totální online hry Ubisoft nezařídil dedikované servery! Veškeré multiplayerové boje tak fungují výhradně v režimu P2P (peer to peer), kdy seance hostí přímo konzole či počítače hráčů a nikoli podstatně spolehlivější servery distributora. Tam se pouze v reálném čase ukládají statistiky a postupy. V konzoli nebo na PC tak nemáte svůj postup uložený, takže jej ani nemůžete restartovat. Což je další debilní věc, na kterou např. nadávají hráči The Crew. Když právě u The Crew rychle odmačkáte a projedete úvod hry co nejrychleji, např. abyste ji rychle otestovali, že si start dáte později v klidu znovu, už není šance, jak postup restartovat. Snad jedině tak, že si založíte nový účet na Uplay či v konzoli, ale tím sice začnete od úplného začátku, ale již přijdete o všechny dříve zakoupené DLC, včetně datadisků Wild Run a Calling All Units, pokud jste je dříve zakoupili.

A stejné je to i s For Honor, která vám nedovolí všechno smazat a začít z jakéhokoli důvodu znovu. Na PS4 si hra ještě před startem automaticky instaluje 10 GB dat, což zabere asi 10 minut čekání. Jenže pak se musí povinně stáhnout ještě první patch na verzi 1.02 o velikosti 4,2 GB, protože bez něj hru také vůbec nespustíte. A tak zase dlouhé minuty čekáte, než se hra vůbec spustí. Hrozný mor tyto záplaty na poslední chvíli! Hra tak celkově na pevném disku PS4 zabere 38 GB. Jen pro informaci, včera se počítadlo připojených hráčů z PS4 zastavilo na hodnotě 125 tisíc. Druhá důležitá poznámka se vztahuje na ovládání. For Honor je primárně uzpůsobena pro ovládání joypadem s dvěma páčkami a čtyřmi čelními tlačítky. Hra dokonce jako jedna z mála na PC nativně podporuje i Dualshock 4. Kombinaci klávesnice a myši sice lze použít, ale důrazně se nedoporučuje – na ovladači jsou souboje mnohem více intuitivní, bez něj naprosté utrpení.

For Honor je sice hlavně multiplayerová bojovka, ale nechybí jí ani plnohodnotná kampaň pro jednoho až dva hráče. Každá frakce (angličtí rytíři, severští vikingové a japonští samurajové) tu má vlastní část kampaně, vždy po 6 misích, takže celkově singl nabízí 18 misí zhruba na nějakých 8-10 hodin hraní. Druhou částí pak je výhradně online multiplayer, obsahující 5 režimů od duelů 1 vs 1, přes bitky 2 na 2, až k největším soubojům 4 proti 4. V jedné seanci tak může nastoupit až 8 hráčů, přičemž v některých módech asistují i AI vojáci. Mé první dojmy jsou ale mimo těch přešlapů výše určitě pozitivní. Hrál jsem betu na PC a teď plnou hru na PS4 a na obou platformách vypadá hra nádherně a velmi detailně. Působivé středověké exteriéry jsou jako průsečík Zaklínače a Assassin’s Creed, přičemž ovládání meče, katany a sekery je velmi příjemné, zapamatovatelné a přehledné, však tomuto systému tvůrci hrdě přezdívají „Art of Battle“ (umění bitvy).

Je ovšem nesporné, že Ubisoft skrze For Honor hráče ždímá co to jde. Za plnou palbu hra vyžaduje stálý internet, nemá ani dedikované servery a ještě je doslova zaplevelena placeným obsahem skoro v každé části menu. A samozřejmě je zase něco vydloubáno, aby byly DLC drobky za mastný Season pass. For Honor je dobrá hra, ale v plné nahotě ukazuje totální nenažranost velkých distributorů, kteří už nevědí, jak by hráče více omezili a kde by ještě něco nahrabali.

 

Napsat komentář

Komentáře s odkazy kvůli ochraně proti spamu mohou vyžadovat schválení.