Tato arkádová hříčka pro Xbox 360 vlastně utvořila rovnou dva pomyslné rekordy. Jednak je to premiérová česká hra přitlučená na nástěnku služby Xbox Live Arcade a druhak je to také první arkádová hra s českými titulky. Axel & Pixel je vlastně docela drobná adventurka spadající nejspíše do škatulky point ‘n’ click, která mě hodně zaujala hlavně svým neotřelým výtvarným stylem, mixujícím kreslené obrázky se skutečnými fotografiemi.
V tom je hra do jisté míry unikátní, ale již nikoli svým ovládáním, které je pojato co nejjednodušeji. Takže jsem pouze jezdil kurzorem po obrazovce a hledal interaktivní bodíky, které mi hra oznámila jemnou vibrací a citlivým zacinkáním. Pak už stačilo jen kliknout a dívat se, co zajímavého jsem tím spustil. Tedy i něco předmětů na použití se tu našlo, ale hlavně v celé hříčce vidím spíše takovou nenáročnou oddychovku pro mladší hráče a vlastně i nehráče. Protože hra dokonale naplňuje ideu “casual” hry, tedy hříčky, kterou snadno pochopí a zabaví se u ní každý.
A to jde malíři Axelovi a jeho psu Pixelovi v jejich nedobrovolné výpravě po snovém groteskně-fantaskním světě docela dobře, protože už jen činnosti, které svým klikáním spustíte, jsou mnohdy hodně neortodoxní a sami byste na ně možná ani nepřišli. Stačí jen říci, že ve hře potkáte třeba obří polozkamenělou želvu s pásovým podvozkem, visutou lanovku s chilli papričkami místo sedaček, nebo podivnou obří poloopici, žeroucí ropu z barelu.
Polopásová želva je pouze jeden z mnoha obyvatel snového světa
Všech 24 úrovní jsem prošel asi za čtyři hodiny, což sice není mnoho, ale ještě si můžete hodit samostatnou rundu v minihrách, které jinak vhodně oživují poměrně ospalou hratelnost, k níž přispívá i pěkně melodická kolébavá muzička. Pravda, že celé putování je pro našince skoro až směšně lehké, i když ani nápověda na zavolání nechybí. Ale mě spíš zklamal závěrečný souboj s hlavním bossákem, zlým zimním obrem připomínajícího Stromovouse z Pána prstenů.
Ten se odehraje vlastně velmi rychle a jeho obtížnost je minimální, takže tato poslední finální část podle mne neobsahuje žádné pořádné vyvrcholení. Ale já asi stejně nejsem ta správná cílovka, to si spíš dovedu představit mladší dítka školou povinná, pro které bych tuto jinak docela povedenou hříčku spíše šacoval. Přitom prý vývoj nebyl rozhodně lehký, když na něm hlavně pracovali všeho všudy pouze čtyři tvůrci v čele s Ivanem Kratochvílem, toho času jedním z pracovníků 2K Games z Brna a taktéž příležitostného autora herních publikátů.
Sám bych si na Axelovi sice našel hodně pih, třeba že je krátký, lehký a místy takový ospalý, ale v jádru mě hra vesměs bavila, což nemůžu popřít. Každopádně si pro ní vyhraďte spíše relaxační hodinku, protože malířovo putování vám mozek rozhodně nezavaří a spíše se budete jen dívat, než něco zapeklitého řešit. Ale to je myslím při přihlédnutí k žánru, kam Axel patří, asi jen dobře. Byť tak Axel a Pixel není takový výtvarně-stylový skvost jako další aktuální hříčka Machinarium, ostudu svým tvůrcům z naší domoviny určitě nedělá.
Oficiální www stránka Axel a Pixel je zde a recenze na Eurogameru tady.
Nejnovější komentáře: