Už je to nějaký pátek, co jsem tuto dvorní sérii značky PlayStation dohrál, takže to neberte tak, že mám v hraní velké zpoždění. Však zatím poslední třetí díl vyšel již v roce 2011. A vězte, že i se všemi odbočkami má tato sada dokonce již 9 dílů. Hlavní řada, nám nejznámější z PS3, je ovšem až do vydání Uncharted 4: A Thief’s End pro PS4 samozřejmě nadále trilogie. Já jsem podle mých starších zápisků strávil ve všech třech dílech kolem 37 hodin. Pokud to vezmu od počátku, tak prvotina Uncharted: Drake’s Fortune mne bavila úplně nejméně. Jakkoli je to celkem povedené akční dobrodrůžo, tak mi přijde, že je až moc přeceňované.

Tvůrci se sice se svým konceptem asi parádně trefili do vkusu hráčů, však putování po krásných a exotických lokacích za historií s bandou zlých pirátů za zády zní skvěle, ale na můj vkus hra nabídla nejen celou plejádů naprostých nelogičností, ale hlavně velmi svázaný koridor cesty vpřed, jenž byl mnohdy až moc citelný. Ostatně si pamatuji, že jsem s Drakem horko těžko našel takřka nepřístupnou cestičku do jeskyně, kam prý lidská noha nevkročila, ovšem záhy se z druhé strany, kde nebyl viditelný žádný jiný vchod, vyloupla banda pirátů, což popíralo veškerou logiku. A o tom, že po staletích v opuštěné kobce vesele plápolaly svíce, už ani nemluvím. Kdyby aspoň Drake držel hubu a nelakoval, že objevil starodávnou skrýš, která od středověku lidskou tvář nepoznala…

Jednička tak nabídla ve třech obtížnostech celkem 22 půlhodinových kapitol, což v mém případě na prostřední stupínek znamenalo dosažení titulků za 11 a čtvrt hodiny. Z té dvacítky misí si dnes již moc nevybavuji, však mne hra zas tak moc nebavila, ale pokud bych měl vypíchnout, tak rozhodně doporučuji kvarteto úrovní, z něhož jsem si dobře užil následující trojici z počátku putování a pak samozřejmě řádně adrenalinové finále v posledním dvaadvacátém dějství. První skvělá kapitolka je tak ta třetí s názvem “A Suprising Find”. Ano ta, kde objevíte a prolezete v napínavé části druhoválečnou nacistickou ponorku U-Boat. Skvělá je i pátá kapitolka “The Fortress”, jež napovídá, kde se odehrává. A opravdu, starý kamenný hrad na vysokém útesu má také parádní atmosféru.

Solidní je i sedmá kapitolka “Out of the Frying Pan“, kde zase čeká další slušná akční část, vrcholící zejména jízdou a střelbou z jedoucího tereňáku, jakožto velmi častá ingredience každé správné akční hry. Stejně jako výbušné sudy, které zde zase naprosto nelogicky trůní uprostřed neprostupné buše! Nicméně ta jízda na vodním skůtru před koncem kapitoly také věru není k zahození. Druhé dvě třetiny hry už mi přišly celkem slabé a generické, tedy až na finální kapitolu “Boss Showdown“, kterou hra končí. Je to sice jasně nejkratší část celé hry, ale závěrečný souboj s vrchním záporákem  mne potěšil velmi dobře vybalancovanou obtížností. Nemám totiž rád jak ustřihnuté konce bez velkého finále, tak ani frustrující hodinové boje s extra silnými potvorami. Celkově bych první díl hodnotil maximálně 7/10 jako celkem povedené akční dobrodružství, ovšem xtrémně lineární a mnohdy postrádající logiku.

To Uncharted 2: Among Thieves pasuji na jasně nejpovedenější díl v celé sérii, ještě o třídu výše, než následující trojku. Oproti úvodnímu dílu hra narostla o kvarteto kapitol na celkových 26, které rozděluje slušná porce 43 videí, přičemž to nejdelší má více než 5 minut. Druhý Drake se tak více přiblížil filmovějšímu zážitku. Ovšem opět není nouze o tuny a tuny nepřátel, však mne statistika na konci ukázala 889 zabitých nepřátel! Herní doba se také mírně prodloužila v mém podání na 14 hodin a 20 minut. Zde už snad nemá cenu konkrétně chválit kapitolky, které mne bavily, protože jich bylo požehnaně. Je to tak, oproti jedničce je Among Thieves lepší po všech stránkách: je delší, filmovější s lepšími videi, má výrazně lepší grafiku a méně patrný a širší koridor s rozmanitějším prostředím.

Pokud přecejen mohu pochválit, tak třeba 5. misi “Urban Warfare“. Přestřelka v nádherně demolovaném tibetském městě je prostě famózní. Skútr z minula zase ve 13. a 14. misi nahradila znovu parádní jízda a bitky na jedoucím vlaku, který dojede do krásné horské vesničky v následujícím 16. dějství “Where am I“. Podobně i finální bitva s bossem je znovu doslova památná, takže bych dvojku pasoval na nejlepší díl a klidně oznámkoval za 9/10.

Zatím poslední třetí díl Uncharted 3: Drake’s Deception oproti dvojce zase krapet zeštíhlel, i proto bych ho na úplný vrchol nestavěl. Počet kapitol se snížil na počátečních 22 a kupodivu rapidně ubylo nepřátel(!), takže mi statistika na konci ukazovala “pouhých” 581 zabitých zloduchů. Počet filmečků klesl na číslo 38 a tak i moje celková herní doba zeštíhlela zpátky na úroveň jedničky: 11 a půl hodiny. Snad jediné, v čem bylo přidáno, je obtížnost, která nabídla dokonce 5 stupínků, o jeden více, než obsahuje druhý díl. Ale né, málem bych zapomněl! Vždyť se v premiéře série představil i výborný 3D režim, jenž jsem si na svém kompatibilním monitoru docela dobře vychutnal! A nesmím zapomenout ani na možnost kooperace nejen online, ale chvályhodně i přes rozdělenou obrazovku.

Hra ovšem jako jediná v sérii vyžadovala pro online funkce placený Network Pass, takže si majitelé bazarových kopiií museli za online připlatit, protože funkce byly blokovány na prvního majitele hry. Hra je ovšem zase s českými titulky. Z příběhu bych vypíchl hlavně skvělou reminiscenci na Drakeovo dětství v Cartageně hned ve 2. kapitole, či archeologický průzkum ála Indiana Jones v historickém Jemenu zhruba před polovinou hry. Trojku bych pak umístil těsně za dvojku na osmičkový stupínek.

Jakkoli jsem první díl projel spíše z povinnosti a kvůli návaznosti, tak musím přiznat, že ty dva další jsem dohrál hned za sebou v jednom zátahu a skvěle si zdejší dobrodružství s mnoha neuvěřitelnými obraty užil. Jasně, příběh napříč všemi těmito hrami je plný klasických klišé a přehnaných scén ad absurdum, které by klidně pokryly několik béčkových akčních snímků, ale možná právě proto je celá série tak atraktivní? Ostatně věřím, že alespoň malý kus Nathana Drakea je v každém z nás a na slovo pořádného dobrodružství, byť v pohodlí a bezpečí gauče před televizí, určitě zpozorní kdokoli. Celá série pak prodala dohromady přes 17 milonů kopií. Což je s přihlédnutím k pouze jediné platformě PlayStation vynikající výsledek. A co je příjemné, že v bazarech se nechá celá trilogie v pohodě sehnat do tisícovky za všechny tři hry.