Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

gun.jpgGun je sice již poměrně stará záležitost, ovšem já jsem se k ní pořádně dostal až minulý víkend, kdy jsem celou hru dohrál na Xboxu 360. Sice mám již dlouhou dobu i PS2 verzi, ale o Gunu je známo, že není nijak dlouhý, takže vzhledem ke snadným achievementům jsem si půjčil právě X360 verzi. Hra opravdu není nijak dlouhá, hlavní příběhovou linku jsem dokončil za tři odpoledne a večery na obtížnost normal (není nejlehčí).

Přitom příběh dostává zvláště po takové nevýrazné třetině až polovině pěkné grády a postupná likvidace zločinného kartelu, který stojí za vraždou hrdinova otce, pěkně utíká. Kromě kampaně hra samosebou nabízí i několik desítek nepovinných vedlejších misí a úkolů, které zaberou o něco menší čas, než celá kampaň. Zajímavé je, že všechny vedlejší prácičky nemáte okamžitě přístupné, ale vždy pouze pár od jednoho typu. Další se pak otevírají po dokončení určitých pasáží v hlavním příběhu, takže si nemůžete říct, teď se prostě splním všechny vedlejší úkoly a pak se vrhnu na děj. Hra tím prakticky nikdy nesklouzne k nudě.

Všechno je pěkně pomíchané a postupně se odkrývá, což dobře vylepšuje motivaci k dalšímu pokračování dobrodružství. V rámci vedlejších misí pak např. doručujete tryskem na koni zásilky jako Pony Express v rámci těsných časových limitů. Dále pracujete jako honák dobytka, zástupce šerifa, lovec zvěře na objednávku a nebo hráč pokeru. V každém typu je asi 6-10 misí, kdy máte danou sérii úkolů splněnou na 100%. Mimo hlavní příběh jsou to sice poměrně opakující se úkony typu někam dojeď a někoho zabij, nicméně také vcelku zábavné. Když už by vás to mělo přestat bavit, daný typ vedlejší mise najednou dokončíte.

Oproti PS2 má Xbox verze jen mírně vylepšenou grafiku, tedy vlastně vesměs vyšší rozlišení. Jinak je to standardně vypadající hra s množstvím chyb. Jednu jsem objevil na železničním vagónu. Tento vagón má okna dvě okna proti sobě, takže jedno okno skrze druhé správně zobrazuje hory na horizontu, ovšem když se podíváte zvenku na to druhé okno, to má na sobě zavřené okenice. Občas jsou potíže s kamerou a mnoho modelů není dovedeno do úplně zdárného konce. Např. hlavní hrdina když jede na koni, nedrží vůbec v ruce opratě, protože kůň ani žádné nemá. Hrdina drží koně i když ten nemá ani postroj, atd. Hodně časté je také prolínání textur a stínů, kdy postavu za zdí vidíte i bez vrtáku skrze její stín procházející stěnou.

Nicméně to jsou jen drobnosti co na hratelnost nemají větší vliv. Jinak ovládání koní je naprosto špičkové a reálné. Bleskurychlé nasednutí a seskok jsem si užíval hlavně při vedlejších úkolech Pony Expressu. Taktéž znamenitá skladba zbraní s možností nákupu viditelných vylepšení je příjemná a po dokončení dějové linky mě spadla do klína i supersilná brokárna hlavního padoucha, schopná na jeden výstřel opravdu drsně rozmetat na kousíčky celou jízdní kavalérii. Grafika je i na Xboxu 360 sice hodně jednoduchá, ale i přes menší plochu zdejšího světa jsou některé lokace romanticky krásné. Nechybí vesnice ani městečko, ranč, indiánský tábor, pouště, stolové hory, doly, průsmyky, jezero, ani vodopopády.

Největší chybky pak spatřuji v opravdu velmi krátké hrací době a nulové znovuhratelnosti, díky nimž je Gun záležitost na jeden až tři dny. Nicméně už dlouho jsem kvůli nějaké hře neponocoval do půl třetí v noci, jako u Gunu. Je to prostě sice velmi krátký, ale o to intenzivnější zážitek se spádem a návykovostí, kterou by mo mohlo závidět i mnoho daleko povedenějších her. Ovšem prakticky všechny verze (PS2, Xbox, XBox 360 a PC) se nyní prodávají za poměrně nízké ceny, které možná trošku vyváží i tu malou životnost.

Oficiální web Gunu je zde.