To jsem vám takhle před Vánoci dostal slinu na nějakou ne moc náročnou klasiku a tak jsem vytáhl už notně zaprášený první díl Call of Duty na PC. A ona to ani po letech není vůbec špatná hra! Sice jsem musel vyměnit monitor za klasický 4:3, protože jednička nepodporuje širokoúhlé rozlišení, ale to mi vůbec navadilo. Po grafické stránce stará střílečka vypadá velmi dobře i dnes. Těch šestadvacet misí v singlu jsem už dokončil a uvědomil si, že mezi aktuálním Modern Warfare 3 a jedničkou zví časová díra sedmi let, protože úvodní CoD vyšlo už v roce 2003. Zdá se vám to hodně či málo? Ovšem pravda je, že za tuto možná relativně nikoli až tak dlouhou dobu se hry dosti změnily…
A to nemyslím po stránce hratelnosti, v níž se vlastně mezi vzdálenými bratříčky zas tak mnoho nezměnilo, ale spíše po stránce technické. Jen si vezměte, že stále parádně vypadající jednička si uzme jen nicotných 1,15 GB z místa pevného disku, zatímco jen střídmě hezčí MW3 už požaduje šílených 14 GB a přitom není ani delší, ani o tolik pohlednější. Však má stále o deset misí méně, než první díl (16 oproti 26). Já mám jedničku ještě na dvou CD (později při reedicích už vycházela na jednom DVD), zatímco MW3 se rozlezlo také na dvě média, ale již většího formátu DVD. Už v roce 2003 ale CoD1 obsahovalo ochranu proti kopírování, čímž si vzpomínám na model SafeDisc, zatímco souputník už používá ochrany skrze distribuční systém Steamu.
Přípravy na evropský únorový start Playstation Vita finišují, což například znamená zajímavý fakt, že Sony zadala tisk stručných manuálů pro evropské země Gramofonovým závodům v Loděnicích u Berouna. Ty totiž jsou nejen nejvetším evropským výrobcem hudebních médií, ale disponují také špičkovou tiskárnou, v níž tisknou manuály a příručky pro přední IT výrobce. Do Evropy se dostanou oba dva modely Vity, tedy jak PCH-1004 (základní verze v ceně kolem 6 tisíc), tak i PCH-1104 obohacená o slot pro SIM karty na internetové připojení 3G. Levnější model disponuje pouze WiFi konektivitou. Po počátečním spuštění vás Vita přivítá domovskou obrazovkou s deseti bublinkami.
Poměrně často se i u nás píše o počítačových a konzolových hrách i v jiných médiích, než jsou ta naše specializovaná-herní. Z vlastní zkušenosti vím, že když typicky motoristické médium chce napsat třeba o automobilovém simulátoru, tak většinou osloví odborného novináře-hráče, který tomu rozumí zpravidla lépe, než klasický novinář motoristický. Já jsem takto několikrát na objednávku psal takové články do motoristických magazínů. Jenže občas si neherní novinář usmyslí, že herní branži rozumí dostatečně sám a nějaký článek o interaktivní hře napíše vlastními silami. Asi si již dokážete představit, že to v případě, že pisatel není ve hrách zrovna zběhlý, dopadne v drtivé většině případů dosti tristně.
Moji milí čtenáři a návštěvníci,
RSS 
Loading tweets...
Poslední komentáře: