Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

flatout2.jpgPlaystationová verze je již na trhu a ta počítačová dorazí zřejmě již v průběhu příštího týdne, takže jsem dostal možnost zahrát si pořádně obě verze. Ty jsou víceméně naprosto totožné, pouze počítačová bude stát oproti více než tisícovce peněz u PS2 verze jen necelé tři stovky a navíc bude kompletně v češtině. Velkým mínusem PS2 mutace je pouze formát obrazu 4:3, širokoúhlý formát 16:9 není přítomen. Na Playstationu také můžete očekávat prakticky totožnou grafiku jako u prvního dílu, jen je vše hladší, barevnější a nepatrně ostřejší. Jináč je to ale spíše podprůměr v grafice automobilových závodiček, Bugbear prostě development PS2 obrazu moc nezvládá.

Na počítači se ovšem nadějete obrazu ještě o něco kvalitnějšího, než v případě prvního dílu na stejné platformě, grafika je parádně ostrá, detailní a také znatelně hladší než dříve (max. rozlišení je 1600×1200 a max. vyhlazování čtyřnásobné). Pozor ale na přítomnost posledního vydání nenáviděné StarForce ochrany.

Hlavní změna oproti jedničce by se dala poměrně výstižně charakterizovat slovy "bigger, better, faster, more". Všechno doznalo mírného vylepšení a zvětšení. Aut je nyní daleko více a jsou rozdělena do trojice závodních tříd. Na klasické destrukční derby stačí nejlevnější rozmlácené káry, jiné jsou na profesionálnější okruhové závody a vytuněné stroje se hodí zase do městských podniků. Tím jsem naznačil, že nyní je na výběr vícero druhů závodů, od klasického destrukčního podniku, přes rychlé závody na širokých okruzích, až po speciální jízdy na bláznivě tvarovaných tratích.

Co mě ale na dvojce docela vadí, je poměrně velká otevřenost většiny tratí, totiž že jsou v porovnání s prvním dílem daleko širší. Proto je kolizí s ostatními závodníky méně (jezdí se se sedmi soupeři) a když máte řízení v paži, lehce všem během jednoho kola ujedete. Obtížnost není nastavitelná, plynule stoupá s odježděnými závody, nicméně i tento druhý díl se mi zdá dosti lehký, většinu všech závodů kariéry jsem odjel hned na poprvé, či na podruhé. Možná i proto zcela chybí jakýkoli time trial, aby jste si nemohli vyzkoušet osamoceni okruh ještě před ostrým závodem.

Okruhy (je jich zhruba dvojnásobné množství od prvního dílu) jsou stejně jako vozy rozděleny do trojice skupin, takže v první se můžete těšit na prašné tratě uprostřed přírody, druhé zase nabízejí poježdění ve městech a na předměstí, nu a do třetice se pak vydáte na závodní okruhy, či speciálně postavené a řádně zběsilé tratě. Tím se hodně přibližuje skvělé PS2 arkádové masakr-závodičce Driven to Destruction, kterou je možné i u nás sehnat za budgetovou cenu. V mnoha ohledech nabízí hlavně v multiplayeru daleko lepší zábavu než Burnout a Flatoutem dohromady. Snad se mi podaří dostat ze zrušeného serveru Gamecenter.cz text mojí recenze, kterou sem co nejdříve vystavím.

Takže aut je daleko více, tratí je daleko více a hafo je i prvků kolem tratí, které se dají přejet, porazit, nebo zničit. Prakticky všechno co se válí a stojí na a kolem okruhů jde skosit, což má za následek někdy malé, jindy větší zpomalení, ovšem často také vítané naplnění nitra pro bleskurychlé vystřelení vozu vpřed. Podobně se rozšířila i nabídka sportovních disciplích s vystřelovanými řidiči, takže hra je opravdu zhruba jednou tak velká, než předchůdce.

Jinak je ale při jízdě vše při starém, v konceptu se vlastně nic nezměnilo a potěší i rozumné hardwarové nároky, takže jestliže jste rozchodili plynule na své sestavě Flatout 1, i dvojku si zahrajete v pohodě. Suma sumárum u PC verze za tři stovky lepší závodní arkádu neseženete, zde je to jasná volba, ovšem předražená PS2 mutace již tak rozumné řešení rozhodně není. Zde bych dal raději přednost minimálně o polovinu lacinějšímu Driven to Destruction, a nebo ještě lépe platinovému Burnoutu 3.

Oficiální www stránka Flatout 2 je zde.